Globální zdražování elektřiny zasáhlo i Česko

Jak opravdu ušetřit

Z aktuální situace vychází jedno malé pozitivum. Můžete rychle změnit dodavatele, i když máte smlouvu na dobu určitou. Otázkou je, jestli to pomůže. Všichni dodavatelé totiž získávají elektřinu na velkoobchodních trzích a tam je teď cena meziročně dvojnásobná. Nakupuje se sice do zásoby, takže kdo nejvíc nakřečkoval, může ještě chvíli ceníky pro koncové spotřebitele držet, ale nakonec zdraží všichni. Co s tím?

Využít klasickou českou chytrost. A my jsme ryze česká firma. Naše ceny jsou dlouhodobě nižší než u tradičních i u většiny alternativních dodavatelů. Pro naše zákazníky navíc hledáme cesty k úsporám. Předsevzetí zhasínat, efektivně využívat pračku a myčku nebo rozumně větrat jen málokomu vydrží. S námi se proto šetří systémově – mimo jiné i správným výběrem distribuční sazby a hlavního jističe, od něhož se odvíjejí platby za elektřinu.

Optimalizacemi se zabýváme již dlouho a naši zákazníci z nich profitují. Právě testujeme model, který ověřuje správnost výběru jističe v závislosti na zvolené distribuční sazbě, a vypadá to, že pro řadu odběratelů máme dobrou zprávu. Stačí málo a dopady zdražení nebudou zdaleka tak citelné, jak se možná obáváte. Změna sazby je v mnoha případech jen administrativní záležitostí a prakticky ihned můžete šetřit. Výměna jističe už je trochu náročnější a něco stojí, ale taková investice se vyplatí. Současný trend asi ještě chvíli potrvá, tak se s námi co nejdříve spojte přes: www.centropol.cz/kontrola

Proč elektrická energie tak podražila?

Nebudeme daleko od pravdy, když prohlásíme, že hlavním důvodem jsou snahy zachránit planetu. Už od konce 90. let minulého století se vyspělé státy snaží zamezit změnám klimatu snižováním emisí oxidu uhličitého (CO₂) vypouštěného do ovzduší. CO₂ produkuje i zemědělství, ale hlavními znečišťovateli jsou průmyslové podniky, a především uhelné elektrárny.

Takzvané klimatické dohody, Kjótský protokol z roku 1997 a na něj navazující Pařížská dohoda podepsaná v roce 2015, stanovují pro jednotlivé státy limity skleníkových plynů, zejména CO₂. Do roku 2030 se měla produkce CO₂ snížit o 20 procent v porovnání se stavem v roce 1990. Jako nástroj ke splnění tohoto závazku slouží od roku 2005 emisní povolenka. Jedna emisní povolenka opravňuje znečišťovatele vypustit jednu tunu CO₂. Emisní povolenky vydává Evropská unie a přiděluje je členským státům na určité období podle uhlíkové náročnosti jejich průmyslu. Státy pak poskytují povolenky podnikům na svém území. Emisních povolenek se vydává stále méně, aby byly firmy motivovány modernizovat provozy a zavádět ekologičtější technologie. Výrobcům elektřiny přidělené povolenky nestačí a musí si je dokupovat na trhu, kam je prodávají ti, co své emise snížili a povolenky nespotřebovali.   

V hlavní roli emisní povolenka

A dostáváme se k jádru pudla. V roce 2019 byla přijata Zelená dohoda pro Evropu jako pokračovatelka dřívějších klimatických dohod, která mimo jiné výrazně zpřísnila původní závazek. Novým cílem je snížit do roku 2030 emise CO₂ namísto o 20 procent o více než dvojnásobek, tedy o 55 procent, do roku 2050 je zakázat úplně a udělat z Evropy uhlíkově neutrální kontinent. Rok 2020 přinesl kromě koronavirové pandemie také schválení legislativního rámce pro Zelenou dohodu a s ním i povinnost států nové závazky naplňovat. Řešením je rychlejší odklon od fosilních paliv, což výrazně zamávalo s cenou emisní povolenky, protože podniky se oprávněně obávají, že jich bude nedostatek.

Ještě v roce 2018 stála povolenka kolem 5 eur, v období 2019–2020 zdražila na 25 eur a letos překročila 57 eur. Přitom jedna megawatthodina vyrobená v uhelné elektrárně obnáší přibližně 1 tunu CO₂ čili jednu emisní povolenku. Zvýšené náklady výrobci elektřiny promítají do svých prodejních cen a podle toho to teď vypadá.

Více o tématu i návod, jak ušetřit na optimalizaci distribuční sazby a výběru jističe, najdete na: www.centropol.cz/protizdrazeni. A jestli jste už od svého dodavatele elektřiny dostali zdražovací dopis, určitě nás kontaktujte. Najdeme férové řešení.