Projděte si užitečné rady, které vám pomohou lépe zvládat nárůst cen energií.

Ovlivní hurikány ceny energií?

Faktor S, 27. 9. 2017

Pokud vyřadí ropnou věž nebo rafinerii, zvýší ceny ropy, plynu i elektřiny Přírodní katastrofy nemají většinou přímý vliv na cenu konečných dodávek pro zákazníky. Záleží na jejich dopadech na infrastrukturu dopravy či výroby, době nápravy a návratu do normálního režimu. Přesto mohou ovlivnit ceny na velkoobchodních trzích, které jsou pro dodavatele energií určující a na nichž se koncové ceny pro zákazníky tvoří. Nicméně přenos těchto vlivů je pomalý − aby to mělo silný dopad na evropské ceny elektřiny, muselo by jít o déletrvající jev. U průběhu hurikánů je důležité, aby se „vybouřily“ už na moři či při prvních střetech s pevninou nebo ostrovy a začaly se stáčet směrem na sever Ameriky. Problémy mohou nastat, pokud se dostanou hluboko do Mexického zálivu. Právě v něm – především ve výběžku kolem New Orleansu – je totiž spousta ropných věží a dopravních cest s tankery. Jejich poškození a přerušení dodávek či zastavení ropných rafinérií by přineslo dramaticky rychlý růst cen ropy s okamžitou dodávkou na nejbližší měsíce.

DOPADY NA EVROPU

Protože je vývoj cen plynu silně závislý na vývoji cen ropy, začal by se v Evropě zdražovat plyn. A to nejen kvůli chybějící ropě na nejbližší měsíce, ale také kvůli problémům při její dopravě. Pozdržení dodávek nebo jejich zastavení znamená využívání zásobníků a spotových nákupů, které by hnaly ceny v Evropě ještě výše. Plyn se navíc využívá k výrobě elektřiny pro pokrytí špiček ve spotřebě (mezi 9. a 20. hodinou). Výše spotřebované elektřiny ve špičce se odhaduje hůře, proto vyžaduje zapojení flexibilních (plynových) zdrojů pro optimalizaci pokrytí spotřeby. Tím by rostla i cena elektřiny stejně jako průměrné ceny všech výrobních zdrojů použitých k pokrytí spotřeby (drahý energetický mix).

Tento „problém“ se většinou týká jen několika dnů či týdnů, kdy máme „zvýšené ceny“ vinou přírodní katastrofy. K té může docházet klidně na druhé straně planety. Vzpomeňme na záplavy v loňském posledním čtvrtletí v Austrálii a na jejich dopad na nabídku energií, kdy byly zatopeny i uhelné těžební doly. Na ceny koncových zákazníků to nemá vliv, ovšem obchodníci musejí lépe „časovat“ své nákupy, aby se těmto nahodilým a nepředvídatelným jevům vyhnuli.

CO ROZHODUJE O CENÁCH

Pro ceny koncových zákazníků jsou nejdůležitější forwardové trhy. Ty v sobě neodrážejí informaci například o počtu a síle hurikánů či počtu a velikosti záplav v Austrálii. Nejvíce záleží na bilanci zdrojů a spotřeby, tedy na očekávaném růstu spotřeby, trendu výstavby obnovitelných zdrojů energie, elektromobilitě, hodnotě emisních povolenek a ceně primárních zdrojů k výrobě elektřiny (uhlí, plyn, ropa a její deriváty). Pokud například v Německu fouká vítr, a je tak v síti dost levné zelené elektřiny, může cena skončit v průměru za celý týden i pod 30 eury za megawatthodinu. Další týden, kdy již nefouká, se může pohybovat například kolem 36 eur za m ega watthodinu. Hurikány jsou tedy nyní jedním z faktorů, které prostřednictvím ropy a plynu mohou tlačit na růst ceny elektřiny, a to i s termínem dodání na kalendářní rok 2018. Uklidnění situace a jistota dodávek by proto mohly pomoci upokojit nervózní trhy, i ten s elektřinou. Pokud hurikány nevyřadí například ropnou věž nebo rafinerii, nemají na ceny elektřiny a plynu pro koncové zákazníky zpravidla žádný dopad. Pro ně je důležitý vývoj s dodávkou v roce 2018, kde je ale predikce nemožná a opírá se o jiné fundamenty, než jakými jsou ty nahodilé – byť časté – přírodní katastrofy.

Autor: MILAN VELNER manažer nákupu energií společnosti Centropol Energy