Jak ušetřit za elektřinu?

Zkusili jste si někdy představit, jak by vypadal náš život bez elektřiny? Jistě, někdy dojde k výpadku nebo k přerušení dodávky, ale to jsou většinou krátkodobé záležitosti. I tak to může být docela citelný zásah do chodu domácnosti. Najednou nefunguje rychlovarná konvice, kávovar, ani indukční deska, baterka jen skomírá, protože jsme samozřejmě zapomněli vyměnit baterie. Ještě že máme svíčky, to šero může být dokonce romantické. Ovšem nepustíme si muziku, televizi, ani počítač, pokud to není notebook s vlastní baterií, v ledničce je tma, po nějaké době nanuky roztají, o čerstvých potravinách nemluvě. A běda, jestli jsme zrovna měli něco rozděláno, napůl pečená bábovka se srazila, vrtačka se ani nehne, šicí stroj se nerozjede, žehlička zůstává studená. Když si uvědomíme, k čemu všemu elektřinu potřebujeme, ani tolik nepřekvapí, jakou položku tvoří v rozpočtu domácnosti.

Šetříme smysluplně

Snahy začít elektřinou šetřit se obvykle dostavují po obdržení vyúčtování s nedoplatkem. Je užitečné nesvítit v místnostech, kde nikdo není, vypínat televizi, na kterou se nikdo nedívá, vyndat z ledničky všechno, co potřebujeme k vaření najednou, a neotvírat ji naněkolikrát… Zdánlivé drobnosti mohou skutečně přinést úsporu. Ovšem jen za předpokladu, že je vezmou za své všichni členové domácnosti. A to bývá problém.

Proto nabízíme systémové řešení, které nijak neovlivní váš dosavadní styl života. Jde totiž o správné nastavení hlavního jističe a distribuční sazby. Platba za jistič, říká se jí také platba za rezervovaný příkon, patří k fixním měsíčním poplatkům za elektřinu a její výše se stanovuje právě s ohledem na velikost jističe. Čím je jistič silnější, tím je platba vyšší. Určuje ji přitom distributor elektřiny a nemůžete ji nijak ovlivnit. Distributor přiděluje také distribuční sazbu, od níž se odvíjí cena za dopravu elektřiny do vašeho distribučního místa (domácnosti).

Převážná většina domácností v České republice má distribuční sazbu s kódovým označením D01d nebo D02d podle velikosti spotřeby, analogií těchto sazeb pro podnikatele jsou C01d a C02d. Jde o takzvané jednotarifové sazby, kdy je po celý den za elektřinu účtována stejná cena, označovaná jako vysoký tarif (VT). Pokud se používá elektřina k ohřevu vody nebo k vytápění objektu, je přiřazena dvoutarifová sazby, kdy je v době chodu bojleru, přímotopu, tepelného čerpadla nebo podobného zařízení účtována za elektřinu nižší cena, takzvaný nízký tarif (NT). Takové distribuční sazby mají kódové označení např. D25d pro bojler, D26d pro akumulační kamna, D27d pro dobíjení elektromobilu nebo D45d a nově D57d pro tepelná čerpadla a další typy ohřevů či vytápění.

Trvalé řešení s překvapivými výsledky

A právě optimálně nastavená kombinace vhodného jističe a distribuční sazby odpovídající provozu v daném odběrném místě může zajímavě snížit náklady na elektřinu. Řada domácností má totiž zbytečně silné jističe s vyšším stálým poplatkem. Dochází k tomu nejčastěji z toho důvodu, že dříve bylo v odběrném místě využíváno zařízení, které silnější jistič vyžadovalo. Vybavení domácnosti se ale časem mění, moderní spotřebiče mají nižší příkon a stačil by slabší (a levnější) jistič. Většinou to lidé ani nevědí nebo to nepovažují za důležité. Opak je pravdou.

Podobně je to i s distribuční sazbou. Pokud je spotřeba domácnosti nízká, je zbytečné účtovat elektřinu v cenách za distribuční sazbu D02d, když by stačila D01d. Možná už v domácnosti ani není v provozu bojler, kvůli kterému byla přidělena sazba D25d a dostačující sazba D02d nebo dokonce D01d by znamenala nižší cenu účtovanou za distribuovanou megawatthodinu (MWh). Ruku na srdce, tušíte, jakou máte distribuční sazbu a proč?

Nevadí! Jsme tu my, abychom pro vás zjistili, jestli je vaše nastavení správné, nebo jestli odhalíme potenciál pro úsporu. Přímo tady. Od vás potřebujeme jen kód distribuční sazby, spotřebu ve VT a NT za rok, velikost jističe včetně počtu fází a PSČ – všechno najdete na faktuře. Změna sazby mezi D01d a D02d (případně C01d a C02d) je v podstatě administrativní záležitost a rádi ji pro za vás zařídíme. Změnu dvoutarifové sazby na jednotarifovou musí schválit distributor elektřiny, ale i s tím vám pomůžeme. Výměna jističe už je trochu náročnější záležitost, která rovněž vyžaduje součinnost distributora a také něco stojí, ale i ta se určitě vyplatí. Jistě jste i vy zaznamenali, že cena elektřiny se zvedá.

Proč roste cena elektřiny

Hlavním důvodem současné situace jsou aktivity směřující k zastavení globálního oteplování a snížení vlivů činnosti člověka na životní prostředí. Nejdůležitějším krokem je omezení produkce skleníkových plynů, zejména oxidu uhličitého (CO2). V klimatických dohodách, jmenovitě v Kjótském protokolu z roku 1997 a na něj navazující Pařížské dohodě z roku 2015, se evropské státy mimo jiné zavázaly do roku 2030 snížit emise CO2 o 20 % v porovnání se stavem v roce 1990.

Jako nástroj k uskutečnění tohoto cíle vznikla emisní povolenka. Jedna povolenka opravňuje znečišťovatele vypustit do ovzduší jednu tunu CO2. Emisní povolenky vydávala Evropská unie jednotlivým státům podle uhlíkové náročnosti jejich hospodářství, a ty je pak přidělovaly jednotlivým podnikům. Nejvíce CO2 produkují průmyslové podniky, zejména uhelné elektrárny. Počet vydávaných emisích povolenek EU stále snižuje, aby firmy byly nuceny své provozy modernizovat a přecházet na ekologičtější technologie. Uhelné elektrárny jsou ale již na hranici takového procesu a povolenek se jim přesto nedostává. Musejí si je proto dokupovat na trhu, kam je uvolňují ty podniky, kterým se podařilo emise snížit a povolenky jim díky tomu přebývají.

Zelená dohoda pro Evropu uzavřená v roce 2019 přinesla výrazné zpřísnění dosud platných závazků. Emise CO2 se do roku 2030 mají snížit v porovnání s rokem 1990 dokonce o 55 %, do roku 2050 budou zcela nepřípustné a Evropa se má stát prvním ekologicky neutrálním kontinentem. Tato strategie měla na ceny emisních povolenek enormní vliv. Zatímco v roce 2005 stála jedna emisní povolenka kolem 5 eur, v letech 2017–2019 přibližně 25 eur, letos atakuje hranici 60 eur. Elektrárny připočítávají emisní povolenky k ceně
Evropu zásobují elektřinou převážně uhelné elektrárny, ostatní zdroje jsou v menšině. Jedna MWh elektřiny z uhelné elektrárny představuje přibližně jednu tunu CO2. A zvýšené ceny emisních povolenek výrobci zahrnují do ceny elektřiny, kterou dodávají na velkoobchodní burzy, kde ji nakupují obchodníci. Oproti loňskému roku je tato cena dvojnásobná. Dodavatelé elektřiny pro koncové spotřebitele obvykle nakupují do zásoby, takže zdražení se v cenách pro zákazníky neprojevilo hned. Teď však dodavatelé svou nabídku postupně upravují a jednotlivé produkty zdražují, i když do těchto cen se zdaleka nepromítne celý nárůst nákupních cen. Zdá se, že zdražení je nevyhnutelné, pokud chceme zamezit dalším klimatickým změnám cestou zákazu emisí CO2.