Co se děje s cenami energií?

ElektřinaPlyn

Ceny elektřiny i zemního plynu jsou už více než rok nebývale rozkolísané. Shrnuli jsme pro vás zásadní příčiny a důsledky současné energetické krize.

Vláda 5. října vydala nařízení, kterým vyhlásila maximální ceny elektřiny a zemního plynu, za něž mohou být prodávány koncovým spotřebitelům. Stanovila tak cenový strop pro celkovou spotřebu domácností, firem s odběrem elektřiny na hladině nízkého napětí a subjektů veřejné služby. Pro malé a střední firmy odebírající elektřinu z hladiny vysokého napětí je cenový strop nastaven na 80 % nejvyšší měsíční hodnoty odběru. Tato výše spotřeby se týká také odběru zemního plynu do 4 200 MWh za rok.

Složení výsledné ceny za odběr elektřiny a plynu

Elektřina D02d

Roční spotřeba 3,8 MWh, elektřinou se svítí, vaří, používají se běžné spotřebiče

Elektřina D57d

Spotřeba 12,5 MWh, elektřinou se svítí, vaří, používají se běžné spotřebiče ohřívá voda a vytápí

Plyn nad 7,56 MWh

Spotřeba nad 7,56 MWh za rok, plynem se v domácnosti používá k topení a vaření

Zastropování

Zastropování cen energií je vyhlášeno s účinností od 1. ledna do 31. prosince 2023, přičemž na výši záloh by se mělo projevit již od listopadu. Nařízení určuje maximální ceny pro koncové zákazníky na úrovni 6 050 korun včetně DPH (5 000 Kč bez DPH) za MWh silové elektřiny a 3 025 korun s DPH (2 500 Kč bez DPH) za MWh plynu jako komodity. K těmto částkám je třeba ještě přičíst regulovanou část ceny, jako je platba za distribuci a platby ostatní. Odběratelé nemusejí o nic žádat, zastropování začne platit automaticky a dodavatelé jsou povinni do 30 dnů po jeho vyhlášení upravit zákazníkům zálohy a zaslat jim aktualizovaný platební kalendář, tedy v průběhu listopadu. Charakter nařízení umožňuje zastropování cen prodloužit i po konci příštího roku.

Úsporný tarif

Zastropování cen energií je nejvýraznějším ale ne jediným vládním opatřením na zmírnění dopadů krize na domácnosti a podniky. Úsporný tarif platný od října je navázaný na spotřebu elektřiny a odstupňovaný podle distribuční sazby. Každé domácnosti, která má smlouvu s dodavatelem elektřiny, je poskytnut jednorázový příspěvek na úhradu záloh ve výši 3 500 korun u distribučních sazeb D01d, D02d a D25d a 2 000 korun u distribučních sazeb D26d, D35d, D45d, D56d nebo D57d, nevztahuje se na víkendovou sazbu D61d ani na dobíjení elektromobilů D27d. O příspěvek není nutno žádat, je přiznán automaticky. Odběratelům, kteří mívají roční vyúčtování v říjnu, se projevilo v něm, ostatním se od října zohledňuje ve výši záloh. Kromě toho je domácnostem i podnikatelům od října 2022 do konce roku 2023 odpouštěn poplatek za podporované zdroje energie (POZE), který činí obvykle 599 korun včetně DPH za každou spotřebovanou MWh elektřiny. Pro pomoc se zvládáním zvýšených nákladů na energie je dále k dispozici systém sociálních dávek, jako je například příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení a podobně

Začalo to už vloni a letos situaci ještě zhoršil konflikt na Ukrajině

Vládní opatření alespoň částečně usnadní českým domácnostem i českému průmyslu vypořádat se s dopady vysokých cen energií. Prudký růst cen na energetickém trhu začal už v roce 2021, vpád Ruska na Ukrajinu tento trend ještě umocnil a pokračování konfliktu se na cenách komodit dál negativně projevuje.

Na ruskou agresi zahájenou 24. února zareagoval svět uvalením stupňujících se sankcí na samotný stát i na jeho jednotlivé představitele. Byla přijata řada sankčních balíčků zahrnujících mimo jiné i zákaz dovozu ruského uhlí nebo omezení nákupů ropy. Cílem souboru opatření je snaha oslabit ruskou ekonomiku a zapůsobit i na jednotlivce s vlivem na ruského prezidenta Putina, aby Rusko ukončilo válku a mohlo se začít s hledáním diplomatického řešení.

Rusko bylo před invazí významným dodavatelem zemního plynu a ropy, přes 40 procent spotřeby zemního plynu v zemích Evropské unie pocházelo z Ruska, samotná Česká republika byla na ruském plynu závislá téměř ze 100 procent, u dodávek ruské ropy činil podíl v EU přes 36 procent, přímo Česká republika odebírala z Ruska více než 35 procent své spotřeby. Rusko tak dodávky ropy a zemního plynu a hrozbu jejich ukončení chtělo využít k nátlaku na Evropu. Dodávky plynovodem Jamal už zcela ukončilo, přerušena byla i dodávka plynovodem Nord Stream, jehož obě větve potrubí byly později za nevyjasněných okolností poškozeny výbuchy. Postupně Rusko zastavilo dodávku zemního plynu do Polska, Bulharska, Finska, Lotyšska, Nizozemska, Dánska a dalších zemí, protože odmítly akceptovat podmínku společnosti Gazprom platit za odebraný plyn v rublech. Litva se dodávek ruského plynu zřekla sama.

Změna situace na trhu

V souladu se směrnicí Evropské komise byly k 1. listopadu plynové zásobníky naplněny na více než 80 procent jejich kapacity. Aby dodavatelé v jednotlivých členských státech splnily tuto podmínku, nakupovali už od jara a přes celé léto velké objemy plynu a tato poptávka ještě zvýšila již tak enormní ceny. Nicméně část dodávek z Ruska se podařilo nahradit prostřednictvím zkapalněného zemního plynu (LNG) dopravovaného tankery ze zámoří. Ještě větším objemům těchto dodávek zatím brání omezená infrastruktura, především přečerpávací terminály, které z lodí odčerpávají zkapalněný plyn a převedený opět do plynného skupenství jej vtláčejí do potrubí. Nová zařízení i potrubní cesty se urychleně budují a Evropa je na aktuální zimní topnou sezónu připravena.

Díky úsporným opatřením a teplému počasí na počátku podzimu se navíc podařilo spotřebu plynu snížit. Na tomto jevu se bohužel do určité míry podílí i pokles odběru ze strany průmyslových podniků, z nichž řada utlumuje výrobu a některé musely svou činnost ukončit. Ceny elektřiny a plynu tak mírně klesly, přesto zůstávají na úrovni násobků cen z roku 2020 či dřívějších.

Provázanost ceny plynu a elektřiny

Vysoká cena plynu táhne vzhůru i cenu elektřiny. Většina elektřiny se celosvětově historicky vyráběla a dosud vyrábí v tepelných uhelných nebo jaderných elektrárnách a uhlí stále tvoří významný zdroj pro výrobu elektřiny. V rámci snah o ochranu životního prostředí docházelo k postupnému útlumu využití uhlí k těmto účelům a k přechodu teplených elektráren na ekologičtější zemní plyn. To zvýšilo jeho spotřebu, poptávku po něm a tím i jeho cenu. Významnější objem spotřeby elektřiny se také začal vyrábět z ropy, což vedlo i k jejímu zdražení.

Vývoj velkoobchodních cen na burze 2021 – 2023

Covid ničí světovou ekonomiku

Země vyhlašují lockdowny a v EU se aktivně vyjednává o zvýšení cílů pro snížení emisí CO2.

Leden 2021

Schválení nových cílů pro snížení emisí

Evropská unie schvaluje navýšení cílů a snížení emisí na 55 % do roku 2030.

Duben 2021

Pandemie Covid-19

Už v roce 2020 elektřina vystoupala z 20 Eur za MWh na 50 Eur za MWh.

Únor 2020

Elektřina je nejdražší v historii

I kvůli spekulantům s emisními povolenkami se elektřina dostala na cenu, kde ještě nikdy nebyla.

Srpen 2021

Nestabilní dodavatelé končí

Po celé Evropě končí dodavatelé, kteří neměli nakoupeno. V Česku se to týkalo více než milionu zákazníků.

Říjen 2021

Krátkodobé uklidnění

Rusko slibuje, že dodá potřebné dodávky plynu do Evropy a tím uklidňuje trh i ceny energií.

Říjen 2021

Další raketový nárůst cen

Rusko nedostálo svým slibům a navíc dramaticky zvyšuje nátlak na Ukrajinu. Ceny energií letí raketově vzhůru.

Prosinec 2021

Uklidnění situace

Garance podpory pro koncové zákazníky a zdánlivé uklidnění mezi Ruskem a Ukrajinou zajistí pokles cen.

Leden 2022

Rusko napadlo Ukrajinu

Bezprecedentní napadení Ukrajiny Ruskem způsobilo velkou nejistotu ohledně dodávek a opětovný růst ceny.

Únor 2022

Zmatky na burze

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině vytváří chaos na burze.

Březen 2022

Nejistota ohledně dodávek plynu

Po ukončení dodávek do Polska a Bulharska roste v Evropě nejistota ohledně dodávek ruského plynu.

Duben 2022

Německo hledá řešení

Německo plánuje v případě nedostatku plynu odstavit plynové elektrárny. Odloží také odstavování uhelných elektráren.

Květen 2022

Další omezení dodávek plynu z Ruska

z RusCeny plynu a tím pádem i elektřiny opět prudce vzrostly po omezení dodávek
ka a prodloužení odstávky LNG terminálu Freeport.

Červen 2022

Plánovaná odstávka Nord Stream 1

Probíhá pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1. Plyn proudí pouze na 40 %, což přináší další nervozitu na burzu.

Červenec

Emisní povolenky jsou opět na maximu

Ceny emisních povolenek vystoupaly k rekordním hodnotám z února. Plynovod Nord Stream 1 funguje i po údržbě stále jen na 40 %.

Srpen 2022

Vypnutí plynovodu Nord Stream 1

Rusko přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1 a cena elektřiny poprvé překročila cenu 1 000 Eur za MWh, plyn ale zlevňuje.

Září 2022

Evropa jedná o zastropování cen

V jednotlivých zemích i v evropském parlamentu se projednávájí řešení aktuální kritické situace. Na to reaguje i trh a cena klesá.

Září 2022

Covid ničí světovou ekonomiku

Země vyhlašují lockdowny a v EU se aktivně vyjednává o zvýšení cílů pro snížení emisí CO2.

Leden 2021

Schválení nových cílů pro snížení emisí

Evropská unie schvaluje navýšení cílů a snížení emisí na 55 % do roku 2030.

Duben 2021

Plyn je nejdražší v historii

Kvůli spekulacím ohledně malých zásob se plyn dostal na cenu, kde ještě nikdy nebyl.

Srpen 2021

Nestabilní dodavatelé končí

Kvůli spekulacím ohledně malých zásob se plyn dostal na cenu, kde ještě nikdy nebyl.

Říjen 2021

Krátkodobé uklidnění

Rusko slibuje, že dodá potřebné dodávky plynu do Evropy a tím uklidňuje trh i ceny energií.

Listopad 2021

Další raketový nárůst cen

Rusko nedostálo svým slibům a navíc dramaticky zvyšuje nátlak na Ukrajinu. Ceny energií letí raketově vzhůru.

Prosinec 2021

Uklidnění situace

Garance podpory pro koncové zákazníky a uklidnění mezi Ruskem a Ukrajinou zajistí pokles cen.

Leden 2022

Rusko napadlo Ukrajinu

Bezprecedentní napadení Ukrajiny Ruskem způsobilo velkou nejistotu ohledně dodávek a opětovný růst ceny.

Únor 2022

Zmatky na burze

Ruskem rozpoutaná válka na Ukrajině vytváří chaos na energetickém trhu a ceny na burze stoupají.

Březen 2022

Nejistota ohledně dodávek plynu

Po ukončení dodávek do Polska a Bulharska roste v Evropě nejistota ohledně dodávek ruského plynu.

Duben 2022

Německo hledá řešení

Německo plánuje v případě nedostatku plynu odstavit plynové elektrárny. Odloží také odstavování uhelných elektráren.

Květen 2022

Další omezení dodávek plynu z Ruska

Ceny plynu a tím pádem i elektřiny opět prudce vzrostly po omezení dodávek z Ruska a prodloužení odstávky LNG terminálu Freeport.

Červen 2022

Plánovaná odstávka Nord Stream 1

Probíhá pravidelná údržba plynovodu Nord Stream 1. Plyn proudí pouze na 40 %, což přináší další nervozitu na burzu.

Červenec 2022

Vypnutí plynovodu Nord Stream 1

Rusko přerušilo dodávky plynovodem Nord Stream 1 a cena elektřiny poprvé překročila cenu 1 000 Eur za MWh, plyn ale zlevňuje.

Září 2022

Evropa jedná o zastropování cen

V jednotlivých zemích i v evropském parlamentu se projednávájí řešení aktuální kritické situace. Na to reaguje i trh a cena klesá.

Září 2022

Obnovitelné zdroje jako solární nebo větrné elektrárny nejsou dosud schopny pokrýt spotřebu elektřiny a tepelné elektrárny stále zůstávají v provozu. Německo postupně uzavírá své uhelné elektrárny a nahrazuje je paroplynovými, odstavilo již tři ze svých šesti jaderných elektráren. Další tři měly být odstaveny v průběhu letošního roku, s ohledem na současné dění Německo tyto své plány přehodnotilo a elektrárny pravděpodobně ponechá ještě nějaký čas v provozu. Francie naopak plánuje masivní rozvoj své jaderné energetiky, byť současná odstávka několika bloků z důvodu údržby se do vysokých cen elektřiny rovněž nepříznivě promítá. V České republice nyní probíhá tendr na dostavbu nového bloku v JE Dukovany, který by měl být do zkušebního provozu spuštěn v roce 2036. 

Výroba elektřiny v ČR podle zdroje

Z hlediska využívaných zdrojů vykazuje v naší republice historicky největší podíl elektřina vyráběná v uhelných elektrárnách (Coal). Od 90. let se postupně zvyšuje zastoupení dalších zdrojů, především jádra (Nuclear). V poslední dekádě se výrazněji projevuje také vliv solárních (Solar) a větrných elektráren (Wind). Významnější pozici získávají rovněž sekundární zdroje, jakým je například bioplyn (Bioenergy) získávaný z organického průmyslového i komunálního odpadu nebo rostlinných i živočišných zbytků ze zemědělské výroby.
V grafu dále vidíme další zdroje výroby elektřiny a jejich podíl v celkovém energetickém mixu: plyn (Gas), ropa a její deriváty (Oil) a voda (Hydropower).

Nové zdroje plynu

Kromě Ruska dodává do Evropy zemní plyn ještě Norsko (méně než 20 procent spotřeby), Alžírsko (kolem 10 procent spotřeby) a v podobném množství i Ázerbajdžán.

Alternativou je výše zmíněný LNG dodávaný do Evropy prostřednictvím lodí, jehož největšími světovými dodavateli jsou Spojené státy americké, Katar a Austrálie. S ohledem na způsob přepravy, nutnost dvojího převodu z plynného skupenství na kapalné a zpět a potřebě zařízení k tomu sloužících je cena LNG v porovnání s ruským zemním plynem vyšší. Spojené státy předpokládají ještě do konce roku poskytnout Evropě dodávku 15 miliard m3 LNG. Nejméně do roku 2030 by roční objemy měly představovat kolem 50 miliard m3, což je asi deset procent spotřeby plynu v EU.

Česká vláda si rezervovala kapacitu v terminálu na zkapalněný plyn v Nizozemsku a dva tankery, každý s dodávkou 170 000 metrů krychlových LNG (což odpovídá 100 milionům kubických metrů v plynném skupenství) již dorazily. S Polskem vláda vyjednala dodávky prostřednictvím terminálu na LNG ve Svinoústí a rovněž bude oživen projekt plynovodu Stork II, který minulé vlády zastavily. V jednání je rovněž možnost dodávky norského plynu přes severoněmecký plynovod NETRA, připravuje se také napojení České republiky na rakouskou plynovou soustavu, které by mělo začít fungovat do pěti let.  

Opatření na evropské úrovni

Evropa se na tuto situaci připravuje a členské státy unie jednají o případných náhradách výpadku s využitím solidárního mechanismu, který mají dohodnutý pro případ, kdy energetické zásobování některé země bude ohroženo. Roční spotřeba zemního plynu v České republice se pohybuje kolem 8 miliard m3. Zemní plyn není součástí Státních hmotných rezerv, plynové zásobníky na našem území provozují soukromé podniky jako je RWE, innogy Energie, Pražská plynárenská, E.ON Energie, ČEZ Prodej nebo MND. Česko má zásoby plynu na 24–30 dní v závislosti na počasí a rovněž má plán na regulaci spotřeby a dodávek plynu, který má celkem deset odběrových stupňů. V první fázi by se omezení dodávek dotklo výrobních podniků. Naopak podnikům zajišťujícím výrobu potravin denní spotřeby pro obyvatelstvo, zpracování potravin podléhajících zkáze, provozům živočišné výroby s nebezpečím úhynu zvířat, výrobě pohonných hmot, spalovnám komunálního odpadu, podnikům zajišťujícím pohon vozidel městské hromadné dopravy, zdravotnickým zařízením, domovům důchodců, základním složkám Integrovaného záchranného systému, asanačním zařízením, krematoriím a České národní bance by dodávky plynu byly přerušeny až podle odběrového stupně číslo 10. Ministerstvo průmyslu a obchodu v souboru opatření na omezení spotřeby plynu rovněž počítá se snížením teploty vytápění ve veřejných budovách. Ke zmírnění dopadů energetické krize na rozpočty domácností má sloužit připravovaný Úsporný tarif a další kompenzační dávky, jako je příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení nebo mimořádná pomoc v hmotné nouzi.

Ceny rostly už vloni

Ceny energií se postupně zvedaly už v průběhu roku 2021. Nejprve pozvolna, od podzimu už raketově, kolem Vánoc trhaly historické rekordy, které po ruské invazi ještě překonaly. Co ale stálo za zdražováním v době, kdy o invazi věděl jen Putina a možná jeho pár věrných? Příčiny byly v podstatě tři: oživování světové ekonomiky po pandemickém útlumu a zvýšená poptávka po energiích, ekologická snaha omezit výrobu elektřiny z uhlí a s ní spojené zvýšení ceny emisních povolenek a konečně odklon Evropy od dlouhodobých kontraktů na dodávky plynu z Ruska a s ním spojené nedostatečně naplněné plynové zásobníky před zimní sezónou.

Pandemie covidu, která přinesla celosvětovou sérii lockdownů a globální hospodářský pokles, se ve svém načasování nešťastně potkala se zintenzivněním snah o ochranu planety prostřednictvím odklonu od fosilních paliv a důrazem na rychlejší rozvoj technologií pro využití obnovitelných zdrojů. Zemní plyn se po přechodné období měl stát akceptovatelným palivem s nižší uhlíkovou stopou než uhlí. Dominantním dodavatelem zemního plynu pro Evropu je bohužel Rusko.

Důsledky zelené politiky Německa

Německo se masivním odklonem od uhlí a od jádra pro výrobu elektřiny dostalo do výrazné energetické závislosti na Rusku. Podíl plynu dodávaného z Ruska činil až donedávna 55 procent, v posledních týdnech jej Německo snížilo na 40 procent. Nicméně německé plynové elektrárny aktuálně vykazují instalovaný výkon 32 gigawattů, do roku 2030 se předpokládalo jeho zvýšení na 43 gigawattů a v roce 2050 měl dosáhnout 73 gigawattů. Tyto plány jsou nyní v troskách.

Zemní plyn byl přitom jako palivo pro výrobu elektřiny v tepelných elektrárnách Evropskou komisí schválen pouze pro omezené období, a proto EU upustila od dlouhodobých kontraktů na dodávku plynu z Ruska, které považovala za nevýhodné. Přestože Rusko dodržovalo sjednané objemy, proudilo do Evropy už od počátku roku 2021 méně plynu. Důvodem pro toto chování mohly být i obstrukce Německa, které protahovalo schvalovací proces pro spuštění plynovodu Nord Stream 2, kterým měl proudit zemní plyn z Ruska přes Baltské moře do Německa. Také tento projekt je pravděpodobně mrtvý.

Ve světle současných událostí se jako strategický záměr budoucího agresora jeví nápadně nízké stavy plynu v zásobnících, které ruská firma Gazprom provozuje v Německu a v Rakousku. V minulosti v nich před zimou běžně bývaly uložené objemy kolem 8 miliard m3 plynu, loni na podzim to ale byly jen 2 miliardy m3. Nyní už víme proč. V polovině ledna byly evropské plynové zásobníky na 46,8 procenta své kapacity, zatímco v uplynulých letech bývaly v té době naplněné ještě na 60 procent.

Je přitom obvyklé, že po zimní topné sezóně spolu s poklesem poptávky klesá i cena plynu. Za tuto sníženou cenu se nakupuje na následující období a levný plny se vtláčí do zásobníků vyprázdněných po zimě. To se ovšem kvůli omezeným dodávkám ruského plynu nestalo, ceny plynu držely vysoko i ceny emisních povolenek vyhnané aktivitou spekulantů. Na podzim navíc málo foukalo, německé větrné elektrárny pracovaly na zlomku svých kapacit a vzrostla tak spotřeba elektřiny vyráběné konvenčním způsobem. Výrobci elektřiny promítali své náklady na emisní povolenky do cen elektřiny a ďábelský kruh se uzavřel.

K čemu slouží emisní povolenka

Když se státy světa již koncem 90. let minulého století dohodly na globálním řešení klimatických změn zejména snižováním emisí skleníkových plynů, potřebovaly nástroj, který by jim umožnil tento závazek naplňovat a jeho dodržování kontrolovat. A tak v roce 2005 Evropská unie dala vzniknout emisní povolence a obchodování s ní.

Jedna emisní povolenka opravňuje průmyslový podnik vypustit do ovzduší jednu tunu oxidu uhličitého (CO2) nebo její ekvivalent v jiných škodlivinách. Podle takzvané uhlíkové náročnosti konkrétní národní ekonomiky stanovuje Evropská komise celkový objem skleníkových plynů, jaký může jednotlivý členský stát EU za rok vyprodukovat, a určí pro něj množství emisních povolenek. Daný stát pak přidělené emisní povolenky zčásti zdarma, zčásti prodejem v aukcích poskytne producentům skleníkových plynů na svém území. Jedná se o tato odvětví:
– elektrárny s tepelným příkonem nad 20 MW
– teplárny
– ropné rafinérie
– koksovny
– železárny
– ocelárny
– cementárny
– další průmyslová výroba

Počet emisních povolenek přidělených státům se každý rok snižuje, aby podniky byly motivovány instalovat moderní technologie, inovovat a snažit se své emise omezovat. Některé subjekty proto mají povolenek přebytek, jiným se naopak nedostávají, a tak se na evropských energetických burzách zprostředkovává nákup a prodej volných emisních povolenek za tržní ceny.

Emisní povolenka předmětem zájmu spekulantů

Na přelomu let 2020/2021 začalo nové obchodovací období s emisními povolenkami, které končí v roce 2030. A to je právě rok, k němuž se vztahují dílčí cíle programu uhlíkové neutrality Evropy deklarované v Zelené dohodě pro Evropu vydané Evropskou komisí, tedy především 55% snížení emisí CO2 oproti roku 1990. Emitenti v obavách o vysoké budoucí ceny skupují volné emisní povolenky, a tím paradoxně dosahují právě toho, čemu se chtěli bránit. Emisní povolenky se navíc staly předmětem zájmu spekulantů, kteří je nepotřebují pro výrobu, ale využívali je jako investiční nástroj. Jen pro představu, v době svého zrodu v roce 2005 stály emisní povolenky jednotky eur, v dubnu 2021 už to bylo přes 40 €, v létě jejich cena dosáhla 58 € na přelomu roku 2021 a 2022 to bylo téměř 100 € a nyní jejich cena osciluje kolem 80 €.

Zelená dohoda pro Evropu neboli Green Deal

Evropská komise přijala 14. července 2021 soubor návrhů na urychlení změny politiky EU v oblasti klimatu, energetiky, dopravy a zdanění tak, aby se Evropa stala do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby se Zelená dohoda pro Evropu skutečně naplnila. Opatření mimo jiné předpokládají:
– čisté ovzduší, nezávadnou vodu, zdravou půdu a biologickou rozmanitost
– renovaci budov k zajištění energetické účinnosti
– zdravé, cenově dostupné potraviny
– rozšíření veřejné hromadné dopravy
– ekologičtější energie a inovace s využitím moderních čistých technologií
– delší životnost výrobků, které bude možné opravovat, recyklovat a opět používat

To vše znamená zvýšený tlak na omezování emisí CO2, masivní odklon od fosilních paliv a přechod na alternativní zdroje energie. Tato transformace vyžaduje značné investice do nových technologií a potřebné infrastruktury, což se opět promítá do cen elektřiny.

Pohled do historie boje proti emisím skleníkových plynů

Již v roce 1997 byla v japonském Kjótu přijata mezinárodní smlouva k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách, ve které se průmyslové země zavazují snížit v letech 2008–2012 produkci takzvaných skleníkových plynů oproti roku 1990 v průměru o 5,2 procenta. Jako skleníkové označujeme plyny v atmosféře Země, které přispívají ke skleníkovému jevu, tedy k ohřívání povrchu planety. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry plyny, které skleníkový efekt zesilují a spolu s dalšími faktory tak vedou ke globálnímu oteplování. Za nejškodlivější se v tomto ohledu považují:
– oxid uhličitý (CO2)
– methan (CH4)
– oxid dusný (N2O)
– hydrofluorovodík (HF)
– polyfluorovodík (PFC)
– fluorid sírový (SF6)

Kjótský protokol, jak je tento dokument nazýván, podepsali zástupci 83 zemí a účinnosti nabyl v únoru 2012. 

V roce 2015 byla na Klimatické konferenci v Paříži sjednána dohoda o omezení emisí skleníkových plynů po roce 2020 navazující na Kjótský protokol. Pařížskou dohodu schválilo a přijalo všech 195 smluvních strana včetně největších světových producentů skleníkových plynů, jako jsou Čína, USA nebo Indie, a v platnost vstoupila v listopadu 2016. Spojené státy Americké za vlády prezidenta Donalda Trumpa Pařížskou dohodu v listopadu 2020 oficiálně vypověděly, ale jakmile se ujal úřadu prezident Joe Biden, deklaroval znovupřistoupení své země k tomuto dokumentu a od února 2021 se USA znovu cítí vázány podmínkami smlouvy.

V roce 2019 Evropská komise představila balíček opatření, který by měl Unii zajistit přechod k udržitelnému, ekologičtějšímu hospodaření pod názvem Zelená dohoda pro Evropu „European Green Deal“. Transformací ekonomiky a společnosti EU má být v oblasti klimatu dosaženo těchto cílů:
– do roku 2030 snížit čisté emise skleníkových plynů o 55 procent oproti roku 1990
– do roku 2050 dosáhnout nulových čistých emisí skleníkových plynů
– oddělit hospodářský růst od využívání přírodních zdrojů

Tento záměr předpokládá řadu opatření, především úspory energií a využívání především ekologičtějších a obnovitelných zdrojů energie.

Současný geopolitický vývoj vyvolal s ohledem na Green Deal dva protichůdné názorové proudy. Zastánci jednoho tvrdí, že chování Ruska jasně potvrdilo správnost urychleného odklonu od fosilních paliv směrem k nezávislosti na jejich dodavatelích a k obnovitelným zdrojům. Příznivci druhého naopak poukazují na nutnost přehodnotit cíle Green Dealu minimálně pokud jde o jeho harmonogram.